ORNITOKLUB MOST
Jsme otevřená skupina lidí se zájmem o přírodu. Sdílíš-li stejný zájem, tak neváhej a přidej se k nám i Ty a poděl se s námi o své zkušenosti, zážitky a pozorování.

Aktuální pozorování ptáků v okrese Most

AVIF (www.birds.cz)

Vzácným zimním hostem na Jezeře Most bylo několik exemplářů sýkořice vousaté (Panurus biarmicus ). Foto: Vladimír Toman

Konipas bílý, juv., Jezero Za Pilou, Foto: Vladimír Toman

Linduška horská ( Anthus spinoletta  ), Jezero Most, Foto: Jaroslav Bažant

Aktuality

Pták roku 

sýček obecný (Athene noctua)

Zaměřme se na zjištění dalších výskytů sýčka obecného

https://www.birdlife.cz/ptak-roku-2018-sycek-obecny/

V letošním roce 2018 ČSO stanovila ptákem roku sýčka obecného (Athene noctua). Býval to na vesnicích běžný pták. Z posledního výzkumu vyplývá, že je v Česku cca 100 - 130 párů. Pojďme se pokusit toto číslo zvětšit. Průzkumem vesnic ve večerních a nočních hodinách nebo nad ránem právě v tomto období, koncem zimy a v předjaří se samečci sýčka ozývají svým typickým hlasem (nahrávka níže) a obhajují své teritorium. Provokací vhodnou nahrávkou tohoto hlasu ve svém telefonu , kdy sameček velmi dobře reaguje, můžete prokázat jeho výskyt a následně zvýšené ochrany tohoto druh v daném místě. Případný výskyt sýčka můžete zanamenat na http://www.birds.cz/avif/obs_new.php nebo na adrese: martin.sali@post.cz

Více o sýčkovi na webu o sýčkovi obecném, jeho ekologii, ochraně a výzkumu

Pták roku 2018 - sýček obecný

Zuzana Karlíková / 5.2.2018 / Tiskové zprávy

Sýček už dávno smrt nevěští, naopak sám je na pokraji vyhynutí a symbolizuje tak osud živočichů zemědělské krajiny.

https://www.birdlife.cz/ptak-roku-2018-sycek-obecny/ 

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.


Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou - v Česku jich zbývá kolem 120 posledních párů. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle široce rozšířeným ptačím druhům. Občas, jako v letošním roce, ale ornitologové udělají výjimku. "Sýček obecný v současné době rozhodně nepatří mezi hojné ptáky - naopak - se zbývajícími 100-130 páry je to naše nejohroženější sova. Jeho dramatický úbytek přitom přímo souvisí se změnou lidského přístupu ke krajině. Sýčka lze vlastně považovat za ukazatel zdravé zemědělské krajiny a celkové druhové bohatosti. Proto si tento opeřenec rozhodně zaslouží naši pozornost," uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO). Ještě na začátku dvacátého století byl sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. Odhady hovoří o desítkách tisíc hnízdících párů. To se ale vlivem intenzifikace zemědělství změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo plné jednotvárných lánů a chemie, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka.

Nová generace sýčků. Mláďata ornitologové kroužkují, aby bylo možné sledovat jejich pohyb po opuštění hnízda. Foto: Martin Šálek, ČSO

Původně sýčci hnízdili v dutinách stromů. Postupně se ale stejně jako mnoho jiných druhů nechali zlákat výhodami, které lidská sídla poskytují a v současnosti hnízdí čeští sýčci výhradně v budovách. Pozitiva sdílení životního prostoru s člověkem, se však mohou rychle změnit v negativa. Hnízdní příležitosti ve starých budovách zanikají při jejich rekonstrukcích či zateplení, louky a pastviny, na kterých sovy loví potravu, mohou být zastavěny nebo zarostou vysokou travou. Málo známým a pro člověka na první pohled neviditelným problémem jsou pak takzvané technické, člověkem neúmyslně vytvořené pasti. Typickým příkladem jsou sudy s vodou nebo bazény, ve kterých se utopí bezpočet živočichů od čmeláků a včel až po ještěrky, veverky a ptáky. Téměř pětina sýčků nalezne smrt právě v nejrůznějších nádržích.

V sudech na vodu se ročně utopí desítky sýčků. Nejohroženější jsou nezkušená mláďata. Foto: Ronald van Harxen

Odborníci z České společnosti ornitologické kladou při péči o zbývající sýčky velký důraz právě na odstraňování technických pastí. "Ve spolupráci s farmáři zabezpečujeme vodní nádrže, pokládáme stojící roury nebo plánujeme polepit vybrané skleněné plochy, které se nacházejí v blízkosti hnízdících sýčků," popisuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO. Ornitologové věří, že si lidé začnou více všímat podobných nástrah i ve svém okolí. Jejich zabezpečením pak mohou zachránit mnoho životů a to nejen v místech, kde žijí sýčci. "Vyzýváme všechny milovníky přírody - buďme letos více všímaví a udělejme naše okolí trochu bezpečnějším. Fotografie pastí a jejich zabezpečení posílejte do konce září na adresu ptacisvet@birdlife.cz. Na ty nejaktivnější a nejvynalézavější čekají odměny. Tou hlavní odměnou bude den strávený v terénu spolu s ochránci sýčků," vyzývá Miroslav Bažant z ČSO. Více informací o technických pastech a o tom, jak je odstranit, se můžete dozvědět ze stránek speciálu Ptačího světa - Pták roku 2018.

Plováky nebo pletivo přehnuté přes okraj sudu mohou ročně zachránit stovky živočichů. Foto: Martin Šálek, ČSO

Sýčci jsou spjatí s lidskými sídly a se zemědělským hospodařením. Proto i jejich ochrana vede přes úzkou spolupráci ornitologů s farmáři a majiteli pozemků, kde sovy hnízdí. Je až neuvěřitelné, že se ochráncům sýčků ještě nikdy nestalo, že by farmář odmítl na ochraně sýčků spolupracovat. "Začíná to obvykle vysvětlováním, proč je důležité sýčky chránit. Farmáři si po čase začnou sovích společníků vážit a jsou na ně hrdí. Často nám dokonce pomáhají s vyvěšováním budek, vracejí vypadlá mláďata zpět do hnízda nebo si na vedlejší objekt vyvěsí věrnou kopii naší budky," popisuje Šálek a dodává: "Jeden z farmářů si všiml, že sýčci létají pod okap sbírat z mokrého trávníku žížaly. Další večery pak chodil kropit trávník, až voda vyhnala žížaly na povrch a sýčci je tak mohli bez obtíží lovit."

Instalace budek do vhodného prostředí je jeden z kroků, jak ornitologové podporují hnízdění sýčků. Foto: Martin Šálek, ČSO

Česká společnost ornitologická se věnuje dlouhodobé ochraně sýčka obecného v rámci vlastního programu Záchrana sýčků. Sýčkům se přednostně věnuje v Ústeckém a Středočeském kraji, kde se nachází největší česká populace. "Pro sýčky jsme vyvěsili už přes 70 budek, které sovy rády využívají, a další chystáme instalovat v předjaří. Zatím jsme vyjednali změnu hospodaření na několika sýčky obydlených lokalitách nebo například shromažďujeme genetický materiál pro analýzu "genetického zdraví" populací," vyjmenovává Šálek. Významným posunem v systematické ochraně sýčků jsou také podklady pro přípravu záchranného programu pro sýčka obecného, které ornitologové zpracovali.

Pastviny představují pro sýčky nejdůležitější lovecká stanoviště. Vyšší zastoupení pastvin v okolí hnízdišť sýčků zvyšuje počet vyvedených mláďat. Foto: Martin Šálek, ČSO

Úbytek sýčků nenechává chladnými ani stovky lidí z řad široké veřejnosti, kteří se nechtějí smířit s tím, že by jejich děti znaly sýčka pouze z vyjmenovaných slov. "Za poslední rok téměř 800 lidí přispělo na záchranu sýčka celkovou částkou skoro 650 000 Kč! Dárci navíc vyjadřují svoji podporu i milými a povzbudivými vzkazy na dárcovském portálu www.darujme.cz/projekt/1000119," uvádí Lucie Hošková, fundraiserka ČSO.Na tomto portálu může na záchranu sýčků v ČR přispět každý, komu záleží na osudu této krásné sovičky. Všem dárcům srdečně děkujeme!

Při záchraně sýčků spolupracuje Česká společnost ornitologická zejména s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a Muzeem města Ústí nad Labem.

Kromě zaměstnanců ČSO se ochraně sýčků v České republice věnují i další nadšenci, kterým patří velké poděkování za práci, kterou pro naši nejohroženější sovu dělají.

Na území Karlovarského a Ústeckého kraje chráníme sýčky v rámci projektu ATHENE.

Další informace:

https://new.birdlife.cz/sycek/?Kontakt_a_odkazy

Zvláštní číslo časopisu Ptačí svět - Pták roku 2018.

Nosí sýček smrt?

Jak sýčkovi (a nejen jemu) pomoci?

Partneři kampaně Pták roku 2018

Lafarge Cement, a.s.; Českomoravský štěrk, a.s.; Meopta Optika s.r.o.; , Swarovski Optik; Správa Krkonošského národního parku; Správa Národního parku České Švýcarsko; Správa Národního parku Podyjí; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; Galerie Kodl a Vojtěch Beran; CK Primaroute; Klub ekologické výchovy; PRO-BIO, s.r.o.

https://new.birdlife.cz/sycek/?Kontakt_a_odkazy

Vycházka na konec roku

Výprava členů Ornitoklubu kolem Bajkalu

K ukončení roku 2017 podnikli členové Ornitoklubu Most vycházku kolem Jezera Most zvaného familierně Bajkal. Počasí poměrně přálo a pozorovat také bylo co. Vyjma obrovského hejna lysek (cca 2000) byli pozorování racci bouřní (cca 800), racci chechtaví (cca 700), poláci chocholačky a velcí, kormoráni velcí a další druhy spjatí s vodním biotopem. Největší raritou a dosud zde nezaznamenaným druhem byla sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) , dva samečci a jedna samička. Celkem bylo na jezeře a v jeho okolí pozorováno cca 4600 exemplářů 36 druhů ptáků.

Výstava v Oblastním muzeu v Mostě

Čižba: Umění jemné a líbezné

+ Výstava: Miloslav Anderle - Ptáci 

Určitě se zajděte podívat na výstavu v Oblastním muzeu v Mostě nazvanou Čižba: Umění jemné a líbezné jejíž součástí je také výstava fotografií ptáků jejímž autorem je člen Ornitoklubu Most Míla Anderle.

Z aktivit ornitoklubu

Ochrana hnízdiště motáka lužního

                                   Ochrana hnízda  ↑  a kroužkování mláďat motáka lužního ↓

Věšení budek na Velebudické výsypce       ↑ →

  ↑  Pomoc Ornitoklubu Janu Sujovi s věšením budek pro krutihlavy u Jezara Most

Výprava na Křemencový vrch

Vtelno-Křemencový vrch-Sedlec-Betynka-Vtelno

Asi po měsíčním plánování to opravdu klaplo. Podařilo se nám, pěti členům Ornitoklubu - mě, manželům Emingrovým, Járovi a Evičce Bažantovým se sejít k výpravě zimní krajinou.

Setkali jsem se na 1.náměstí v Mostě, abychom se linkou č. 5 městské hromadné dopravy přiblížili do Vtelna. Cestou přistupuje Petr Novotný, takže je nás šest. Pro dnešek jsme kompletní. Začínáme před Vtelenskou hospodou,  která plakátem zve na dnešní Masopust s vepřovými hody, zahájení ve 14. hodin. Snad až se budem vracet ...  Ornitologickou vycházku zahajujeme pozorováním přímo ve Vtelně poměrně velkého hejna vrabců domácích, odhadujeme tak 30 jedinců. Z vrcholu střech na nás zhlíží hrdličky zahradní. O kousek dál potkáváme opravdu velké hejno strnadů lučních a obecných. Dál pokračujeme úvozovou cestou na jihovýchod směrem ke Křemencovému vrchu *). Křovitou džungli v nivě potůčku někdo začal prořezávat, takže se cesta stává lehce schůdnou. kolem nás prolétá zvědavá sojka obecná. Několik koňadermodřinkami systematicky prohledávají každou píď kůry stromů. Zajímavou ukázku svého umění nám připravil krahujec obecný, jež se proplétal nazdař bůh mezi stromy, aby zničehonic zaútočil na vrabce pod zahradami. Neúspěšně. Přejeme mu, úspěšný příští lov. I on chce přežít zimní strádání. Jen silnější přežívají, a krahujec se stará aby populace drobných zpěváčků byla jen zdravá a silná, byť se to na první pohled někomu nemusí líbit.

*) Sedlec - Křemencový vrch:  https://lokality.geology.cz/916  

Sama vozová  cesta (újezd) je velmi zajímavá. V horní části v délce asi 500 m se jedná o malou nivu kolem potůčku, jež má počátek v Jezeře Benedikt. Jde o lokalitu s vysokými vrbami, olšemi a jasany. Hustý podrost je tvořen starými bezy, z nichž sem tam vystupuje křivolaká koruna duté hrušně. Avšak nejen hrušně nabízejí hnízdní příležitosti. Při podrobnějším průzkumu zjišťujeme, že většina vrb a olší na nás hledí otvory dutin, jejichž původcem bude patrně strakapoud velký a možná i strakapoud prostřední. Zkontrolujeme je na jaře a uvidíme komu skýtají přístřeší. Někde v korunách jasanů se s námi loučí strakapoud velký svým typickým "škytáním" .

Pokračujeme mezi poli k Srpině *), pokoušíme se přes hledáčky svých fotoaparátů zvěčnit zajíce polního. O kus dál pak pozorujeme prchající srnu a srnce. Přes pole je vidět vrch u bývalých Židovic. Marie Emingrová na jeho svahu pozoruje muflona. My ostatní nejsme tak pohotoví, tak si o něm necháme jen vyprávět. Na rozcestí u Srpiny se rozhodujeme, jestli jít dál podél potoka nebo rovnou zdolat "Křemenčák". 

*) Srpina (německy Serpina) je říčka, která pramení na území okresu Chomutov, protéká okresem Most a u Chanova tvoří pravobřežní přítok řeky Bíliny. Srpina odvodňuje jižní, velmi suchou část mosteckého okresu. Délka Srpiny činí 28,2 km. Plocha povodí měří 190,6 km².

 Nakonec jsme to zkombinovali; až k podchodu pod železnicí jdeme podél Srpiny, což se vyplácí. Hned u můstku zkoumáme možnost umístění budek pro konipasy a objevujeme uhynulou volavku bílou. Patrně jde o oběť tuhé zimy a nedostatku potravy. Břehy Srpiny jsou prořezané a pusté. Až pod Křemenčákem, na břehu s vysokými topoly vyrušujeme z dopolední selanky víc než padesát kormoránů velkých. Neradi opouštějí svá bidýlka a s výčitkou v očích kolem nás krouží a pak si to míří po Srpině na sever. Procházíme podchodem pod železnicí a náhle se ocitáme v jiném světě. Všude kolem rostou křoviny šípků a hlohů, úplná nepřehledná buš. Naše zjevení z podchodu vylekalo krkavce velkého a záhy z křoví vylétají další, celkově jich je asi osm. Nad hlavami nám prolétá v tomto roce prvních šest špačků obecných a v dálce směrem k Sedlci mizí káně lesní. Obcházíme Křemencový vrch v koleji po traktoru a drápeme se k vrcholu až k zakrslým borovicím. Zjišťujem, že slouží jako drbací stromy pro divočáky. Standa zavzpomínal na své dětství, kdy tyto borovice pro něj svým zjevem představovaly akácie v africké buši. Mezi keři mizí dvě kvíčaly. Při svačině nám nad hlavou prolétlo sedum hus velkých. Po příjemném občerstvení na vrcholu procházíme kolem jezírka zbylém po težbě křemence. Je to pěkný obrázek a opět další téma pro jarní toulání. Debatujeme o možném výskytu skokana ostronosého a dalších obojživelníků. Nad střelnicí se loučíme s Petrem, který si volí "dobrodružnější cestu domů, za to delší". Scházíme do Sedlce, kde se obdivujeme prvorepublikové stavitelství, nyní v troskách. Monitorujeme zdejší populaci vrabců domácích a polních. Za železniční zastávkou Sedlec stoupáme po bývalé státní silnici Most - Praha. Obdivujeme se zmrzlým květům jírovců a v křovinách hledáme ještě jiné zpěváčky vyjma kosů černých. Z polní cesty si prohlížíme Sedlecký vrch, kde se nám Standa podává informace o výskytu hlaváčku jarního. Nad hlavou nám prolétají dva stehlíci obecní. Pole o kus dál je rozryto od srnčích spárků. I jim zima nadělila spoustu strádání. Vzhledem k neúprosnému času vynecháváme Betynku. Však brzy nadejde její čas. Jen co roztají ledy a její rákosí nabídne domov nejednomu opeřenci, bude zase naším častým zastavením na toulkách za létavci a jinými živočichy. Naší výpravu zakončujeme spurtem k autobusové zastávce na severním okraji Vtelna. Oželíme Masopust, snad příští rok ...  Po bezmála desetikilometrové procházce rádi usedáme v autobusu a promítáme si v hlavách co jsme zažili. Souhrnem jsme při naší výpravě viděli cca 295 ptáků 24 druhů *) . Není to mnoho, ale jsme skromní. I tahle pozorování nás velmi potěšila. Určitě to ještě vyhodnotíme v naší "Klubovně" a začneme plánovat další výlet. Je tolik míst k objevování. Jen vyrazit a dívat se. 


*) Kopletní záznam pozorovaných druhů na: www.birds.cz/avif/obs_new.php 


Autor: Vladimír Toman


Zajímavé lokality

Kam za pozorováním




Mostecké jezero  https://cs.wikipedia.org/wiki/Mosteck%C3%A9_jezero [show] [show]

Havraňské rybníky

Rybník za Pilou

Přírodní památka Kopistská výsypka       https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopistsk%C3%A1_v%C3%BDsypka 

Přírodní památka Salesiova vyhlídka  https://www.fototuristika.cz/tips/detail/4842 [show] [show]

Hornojiřetínská výsypka  https://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=pruvodce_jiretin [show] [show]

Podél Loučenského potoka

Vodní nádrž Fláje  https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Fl%C3%A1je [show] [show]

Hora Zlatník, 522 m n.m.

Hora Bořeň, 539 m n.m.

Hora Špičák, 399 m n.m.

Hora Ressl, 413 m n.m.

a další ...

Galerie

Fotografie Vladimíra Tomana

Fotografie Miloslava Anderleho

Pomáháme přírodě

Jak vyrobit budku pro ptáky

Několik námětů 

Běžný typ budky - sýkorník

Jak postavit krmítko

Několik tipů na krmítko 

Krmítko z PET lahve

Nejjednodušší je vyrobit krmítko z PET lahve. V dnešní době snad najdeme plastovou lahev v každé domácnosti. Je to asi nejlepší recyklace, která pomůže a může i potěšit při pozorování ptáků. Krmítko z PET lahve není z estetického hlediska příliš vzhledné, přesto přiláká spoustu ptáčků (pokud bude pracidelně doplňováno).

Klasické krmítko z prkýnek
Klasické krmítko z prkýnek

Z regionu



Celostátní ornitologická konference "Každý pták se počítá" proběhla ve dnech 14. - 16.10.2016 na Zámku v Mikulově. Konference se zúčastnil a se svou přednáškou na téma Jezera Most i náš Jaroslav Bažant. Zde je abstrakt přednášky:


Jezero Most - naděje a zklamání?

Jaroslav Bažant

Oblastní muzeum v Mostě, p. o., Čs. armády 1360, 434 01 Most, e-mail: jarabazant@seznam.cz

Jezero Most je největší hydrická rekultivace v České Republice. Příspěvek je věnován vývoji početnosti vodních ptáků na lokalitě od května 2011 do současnosti, zhodnocení vlivu prostředí na jejich výskyt a návrh managementu lokality, aby zůstala zachována její přitažlivost pro ptáky do budoucna. Lokalita byla a je sledována v průběhu napouštění vodou i po jeho zakončení v roce 2014. Jedná se o obchůzky se zastávkami dle momentální potřeby, zatím bylo uskutečněno 140 pozorování. Zaznamenávány jsou všechny ptačí druhy, zvláštní důraz je kladen na vodní ptáky. Pozorováno bylo 130 druhů ptáků, z toho 55 vodních druhů. V průběhu pozorování je jasně patrný pokles počtu ptáků, zde modelově potápky roháče (Podiceps cristatus). Zjištěna byla i značná disproporce v letním a zimním výskytu vodních ptáků. Hlavní příčinou je technické řešení břehové linie, která je téměř všude tvořena hrubým kamenným záhozem, zánik dosavadní litorální zóny s měkkým dnem a mělčinami a odstraňování břehových porostů. Perspektiva jezera Most jako zajímavé ornitologické lokality je problematická. Statutární Město Most, do jehož majetku má být jezero převedeno, počítá se zcela komerčním využitím vodní plochy i okolí. To zahrnuje další technické úpravy břehů, rekreační i bytovou výstavbu, využití jezera pro vodní sporty včetně provozu motorových lodí. Kompromisním řešením do budoucna by mohlo být zachování odlehlejšího severního zálivu (Konobržského laloku) ve stavu blízkém přírodě. Bylo by vhodné osázet jeho břehy rákosem a vhodnými dřevinami a omezit zde lidské aktivity. Žádoucí by byla také instalace ukotvených plovoucích ostrovů.